Banánové brownies (bez lepku)

Jíst co nejmíň sladkého. To je teď mým cílem. Jenže sladká chuť je velice velice návyková, takže se budu snažit vymýšlet a zkoušet recepty, které sice sladké jsou, ale aspoň co nejmíň. Jako první recept jsem vybrala banánové brownies, které jsou díky pohankové mouce i přirozeně bezlepkové. A je to fakt úplná brnkačka.

BANÁNOVÉ BROWNIES

Suroviny:

  • 3 zralé banány
  • 50g 100% čokolády
  • 1/2 hrnku vody
  • 1 hrnek pohankové mouky
  • 1/2 kypřícího prášku do pečiva
  • 2 lžíce kakaa
  • 1/2 hrnku rozinek
  • 1 lžíce medu

Postup:

Banány a čokoládu krátce rozmixujeme s vodou. Přelijeme do mísy a přidáváme postupně mouku, med, kypřící prášek, kakao a rozinky. Všechno pořádně zamícháme a těsto přelijeme do zapékací misky vyložené pečícím papírem. Nebo pokud máte nějaký menší plech, tak ho klidně použijte. Pečeme zhruba asi 30 minut na 180°C. Hotovo je, když už se těsto “netřepe”. Každopádně není vhodné brownies přepékat, žádoucí je aby zůstaly vlhčí.

Tak jo, snad vám bude chutnat jako mně. Příště možná vynechám med, protože mám pocit, že by to sneslo ještě o trochu míň sladké chuti.

 

 

Tajemství výrobců potravin

V tomto příspěvku bych vám ráda představila tuto útlou a velice praktickou knížku od pana Víta Syrového – Tajemství výrobců potravin. Skvěle poslouží každému, kdo chce mít vládu nad tím, co vkládá do svého nákupního košíku.

Kdysi možná stačilo pro udržení dobrého zdraví nejíst přemíru uzenin a buchet a nepít hektolitry piva. Tohle platí samozřejmě i dnes, jen je to ještě o něco záludnější. Krom velkého množství soli a cukru na nás v průmyslově zpracovaných jídlech číhají také tak zvané “přídatné látky” neboli již lidově řečeno “éčka”. A vyznat se v těchto přídatných látkách může být celkem obtížné, protože jich 1) není vůbec málo a 2) ne všechny jsou pro nás škodlivé, jak by se nezasvěcenému mohlo zdát. Mezi éčka patří i naprosto neškodné, ba zdraví prospěšné látky jako třeba pektiny E440 nebo kyselina askorbová (vitamin C) E300, ale také látky s o dost horší pověstí jako například dusitany (draselný E249, sodný E250), které se hojně využívají ke konzervaci uzenin a také k tomu aby byly “krásně” růžové.

Tato příručka vám v tom chce pomoci. Hned na první stránce najdete “záložku” se seznamem nejpoužívanějších éček seřazených do kategorií podle (ne)škodlivosti, kterou si můžete odtrhnout a nosit ji třeba v kabelce, kde ji budete mít při ruce, kdykoliv půjdete na nákup.

rae potraviny 010

V první části knihy se nachází “teorie”, kde se dozvíte něco o tom jak jsou potravinářská aditiva testována, jakým způsobem jsou značena a do jakých skupin se dělí. Také o výjímkách – určitě jste si všimli, že v pekařství nebo u řezníka si složení na cedulce nepřečtete. Pak je zde kapitolka o alergiích, což je stále palčivější problém u dětí i dospělých, a mnoho dlašího..

rae potraviny 011

Asi nejdůležitější částí knihy jsou tabulky – seznamy éček. Jsou dvě abyste si mohli vybrat, ve které je pro vás zrovna praktičtější hledat. Jedna seřazena dle abecedy, podle názvu přídatné látky a druhá vzestupně podle čísla za písmenem E, což se hodí právě například při čtení etiket v obchodě. A každá látka je oznámkována jako ve škole 1 – 5.

rae potraviny 012m

Tato knížka se dle mého názoru bude hodit každému, kdo si nemůže nebo nechce stáhnout aplikaci, ale stále chce nakupovat to nejkvalitnější jídlo pro sebe a svou rodinu. Také se bude kniha líbit všem, kteří se chtějí dozvědět víc, a v neposlední řadě koupí podpoříte jejího autora, který se o informovanost lidí v ČR, co se týče bezpečnosti potravin, zasloužil asi úplně nejvíc.

Ze začátku se může “boj s éčky” zdát složitý a při představě, kolik strávíte v obchodě čtením etiket času, byste to nejraději rovnou vzdali. Ale věřte, že časem se to stane lehčím a už budete vědět, co koupit a čemu se naopak vyhnout. Asi úplně nejdůležitejší je sledovat éčka (a celkové složení) ve sladkostech a nápojích pro děti. Pokud na etiketě najdete spoustu cukru nebo hůře glukózo-fruktózový sirup, umělá sladidla, kofein nebo barviva tak nebrat nebrat nebrat! Děti z toho budou tak akorát hyperaktivní, alergické, závislé a budou se jim kazit zuby..

Tak se omlouvám za lehce imeprativní zakončení, ale já ty “barevné pitíčka” prostě fakt nemám ráda.

Kdybyste si chtěli knížku sami prolistovat, tak se stavte k nám do Květovárny. Hezký den!

A ještě dodatek, pokud byste si chtěli poslechnout rozhovor s autorem, tak tady máte dva odkazy (první rozhovor se týká látek v potravinách a v druhém je již zahrnuta i kosmetika):