Aby med zůstal medem

Popravdě, aby med zůstal medem, ono se zase tak moc dělat nemusí. Naopak platí: čím méně, tím lépe.

Může ovšem nastat situace, kdy se nám hmota ve sklenici přestane líbit. Z té krásně zlaté, čiré a táhnoucí se pochoutky se za nějaký čas stane ztuhlá béžová sklenice. Obsah se musí dlabat lžičkou a s mazáním na chleba je to taky nahnuté. Je to sice přirozený jev a med, který této krystalizace není schopen, je přinejmenším podezřelý, ale někomu to může vadit.

Jak si tedy poradit s tím tuhým medem? Jak med opět uvést do tekutého stavu?

1. fáze - tuhý med se moc mazat nedá
1. fáze – tuhý med se moc mazat nedá

Uvést med do „tekutého“ stavu není vůbec nic těžkého a zvládne to i chlap. 🙂 Potřebujeme na to hrnec s poklicí (velikost hrnce podle velikosti sklenice a také počtu sklenic medu), utěrku, vodu, teploměr, sporák …no a med.

Do hrnce vložíme utěrku, aby sklenice medu neležely přímo na kovovém dně.

2. fáze - vysteleme hrnec útěrkou
2. fáze – vysteleme hrnec útěrkou

Vložíme zavíčkované sklenice medu a hrnec napustíme vodou tak, aby její hladina byla 3 cm pod hrdlem sklenice.

3. fáze - dáme med do hrnce a napustíme vodu
3. fáze – dáme med do hrnce a napustíme vodu

Hrnec postavíme na sporák, přiklopíme poklicí a pomalu (na malém plameni) vodu v hrnci zahříváme. V této fázi spěch není vůbec na místě.

4. fáze - ohříváme hrnec
4. fáze – ohříváme hrnec

Teplotu v hrnci lze zpočátku kontrolovat dotekem dlaně a ve chvíli, když se nám zdá, že hrnec začíná být příjemně teplý – zbystříme. V této chvíli přichází ten úplně nejdůležitější okamžik celého našeho snažení.

Sundáme poklici, vložíme teploměr a zjišťujeme teplotu vody v hrnci. Ve chvíli, kdy voda dosáhne 40 – 41°C, vypneme hořák pod hrncem a hrnec opět uzavřeme poklicí.

5. fáze - uvedeme med do maximální teploty 40 stupňů
5. fáze – uvedeme med do maximální teploty 40 stupňů

Ptáte se proč jen tak málo stupňů? Je to z důvodu, že při vyšších teplotách med ztrácí všechny své léčivé účinky. Je sice stále stejně dobrý a sladký, ale stane se z něj jen sklenice tekutého cukru.

Tento postup zahřívání a vypínání hořáku opakujeme do úplného roztopení obsahu sklenic. Rozhodně není vhodné očekávat, že za hodinku bude hotovo. Nedá se přesně určit, jak dlouho to bude trvat. Záleží na druhu medu (například lesní se „roztápí“ ochotněji, něž třeba květový), na velikosti hrnce, na přesnosti dodržování teploty atd., takže raději začneme ráno. Četnost zapínání hořáku je také různá. My jsme například plyn zapalovali zhruba co 45 – 60 minut asi tak na 3-4 minuty (ale jen do teploty 40°C), takže žádná hrůza.

6. fáze - med je opět tekutý
6. fáze – med je opět tekutý

Ve chvíli, kdy se med stane opět čirým, máme hotovo. Po vytažení sklenic nám sice med bude připadat zase až moc tekutý, ale když ho necháme den stát ve špajzu…

…tak to bude zase ten krásný a báječný med. 🙂

O našem medu, jeho charakteristických vlastnostech, prostředí, z něhož prochází a mnohých dalších věcech, se dočtete v rozhovoru s naším spřízněným včelařem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *