Jak přišla káva do Květovárny

Vyjmenovat známé, kteří pijí kávu by asi každému trvalo mnohem déle, než vyjmenovat ty, kteří ji nepijí. Nám také. Káva totiž, podobně jako pivo, zlidověla. Lidé mají sladký život a oba tyhle lidové nápoje jsou hořké, tak asi proto se kávy a piva vypijí neuvěřitelná kvanta. Zajímavé na tom je, že nejvíce se kávy nevypije tam, kde se pěstuje. Ve spotřebě na hlavu drtivě vede sever Evropy a Brazílie je odsunuta až za první desítku. My se ve světových tabulkách pohybujeme kolem 35. místa, se zhruba 3,26kg kávy na hlavu a rok.

Aby se káva dostala do Květovárny, musela se dostat nejdříve do Evropy, protože tu neroste. Tak se stalo až na konci 16. století, což znamená, že kávové zrno bylo evropskou civilizací objeveno o celých 200 let později, než Kryštof Kolumbus netrefil do Indie a omylem narazil do Ameriky. Jenže z toho všeho vyplývá, že pokud je Amerika nazývána „Novou zemí“, tak káva je v podstatě super-hyper nový nápoj. Skoro tak nový jako Kofola.

Kávu jsme tedy dostali na Evropský kontinent a teď byl úkol dostat tu nejlepší k nám, do Květovárny. Jenže jak vybrat tu nejlepší? Dělali jsme to tak, že jsme jezdili a koštovali. Zkoušet korporátní značky pro nás smysl nemělo. Už dávno se zjistilo, jak kávu pěstují a sklízejí, jak ji převážejí, skladují i jak ji praží. Řekli jsme si, že špatnosti je na světě už tak dost a Květovárna se na ní nechce podílet.

Jenže, věřte nebo ne, najít opravdu dobrou kávu není jen tak. Když je dobré zrno, je špatně upražené. Když je dobře upraženo, je špatně pomleto. Když je dobře pomleto, druhy zrn jsou nevhodně namíchány a chuť stojí za starou bačkoru. Pochutnat si na dobré kávě je zkrátka problém. Na Květovárnu se štěstí usmálo až u jedné francouzské značky. Opravdu skvělá chuť, navíc záruka kvality, jenže bohužel – přes počáteční velmi vstřícnou komunikaci francouzkého výrobce, se káva z do republiky nepodařila dostat. Dodnes nevíme proč. Odmlčeli se a bylo po kávě.

Když se nám uzavřely francouzské cesty, ani nevíme jak, úplně náhodou jsme narazili na kávu polské pražírny Woseba. „No jo, že to bude nějaký obvyklý polský šunt“ říkali jsme si. Kávu jsme si sice uvařili, ale byli jsme připraveni na všechno. Zřejmě to dopadne tak, že kávu vylijeme do odpadu přesně tak, jak vyhazujeme polskou „čokoládu“, polské „oplatky“ nebo polská „jablka“. Ty se nehodí snad ani kompostovat, aby jste si kompost nezničili.

Jenže s kávou to bylo přesně naopak. Měla naprosto ohromující chuť a začali jsme ihned na internetu pátrat, co že to ta Woseba je zač. A hlavně nám vrtalo hlavou, co je to za fígl!? Pořád jsme tomu nevěřili. Jenže žádný podraz jsme nezjistili. Představte si, že byli založeni v roce 1991 a ještě je nezlikvidoval ani nepohltil žádný kávový gigant, tak jako u nás všechny větší pražírny. Dále jsme zjistili, že Woseba exportuje mimo jiné i do Ruska. Víme, že Rusko si do země nepustí šmejd a o kvalitu potravin se skutečně stará. Dodnes třeba nepovolili geneticky modifikované plodiny ani používání karcinogenního Roundupu, který se tady v klidu rozstřikuje i kolem základních škol.

Jak už nás ale znáte, ničemu nevěříme jen tak a pro jistotu jsme ale šli na ruský internet, abychom hledali na Wosebu reference. Byly tam a všechny byly kladné. Hleděli jsme jako blázni a skoro jsme z toho odpadli. Hned jsme s Wosebou začali komunikovat. Ochotně nám poslali vybrané vzorky kávy a ty jsme „rozhodili“ do celé rodiny a mezi přátele, abychom vyloučili, že při testování chybí objektivita. Výsledek? Všichni chválili. Dokonce ti největší labužníci, kteří si kávu nechávají posílat z nějaké vyhlášené pražírny a mají doma snad ten nejlepší kávovar na světě, nevěřícně kroutili hlavou, jak je možné, že Poláci umí tak vynikající kávu!

Bylo zbytečné déle čekat. Kávu jsme dovezli a konečně ji můžeme nabídnout i vám. Jsou to:

Arabica (100% arabica z plantáží nad 1200m n./m.)  Dlouho pra-
žená arabica plné chuti s nízkou kyselostí. Kdo má rád čistou chuť
Arabika, přijde si na své.
Café Brasil (100% brazilská arabica) Lahodná, jemná, ale plná
chuť. Ti, co mají ve zvyku kávu doslazovat, budou u ní silně uvažo-
vat, zda tam ten cukr vůbec dodávat a kazit si jemnost chuťí.
Crema Gold (směs jihoamerických káv s africkou a asijskou kávou)
Silná, aromatická s velmi nízkou kyselostí. Podle krémového názvu
lze sice čekat krémovou, jemnou chuť, ale opak je pravdou. Čistá je
skutečně velmi hořká a proto se báječně hodí kombinace s mlékem.
.....a to je potom skutečně Crema Cremisima:)
Espresso (100% arabica z plantáží i z divoce rostoucích keřů)
Unikátní chuť espresso pražením na „italský“ způsob. Prostě milovní-
ci presa vědí o co jde.
Mocca Fix Gold (směs kávových zrn z Afriky, Asie a Jižní Ameriky)
Aromatická s vyváženou chutí. Chuťově je nejblíže Arabice a je určená
pro ty, kteří v kafi nic nehledají a chtějí si jen pochutnat na báječném,
horkém nápoji.

To jsou všechny naše nové přírůstky, které jsme skoro čtvrt roku testovali. Snad jsme ještě neuvedli, že první tři v seznamu shora, máme i v rozpustné podobě (lyofilizovaná káva) a pro “mlýnkaře” to nejlepší Espresso také v zrnu. Stačí si jen vybrat.

Toliko ke Květovárenské anabázi s kávou. Jsme rádi, že nám nakonec podařilo najít bezvadnou kávu a ještě raději jsme z toho, že se praží kousek od nás a balíček kávy se nemusí vozit přes půl světa.